Sama jsem se (po přečtení článku u jedné z mnou sledovaných blogerek - Rosie) rozhodla, že se začlením do davu a vyzkouším tu přírodnější techniku barvení vajec. Sice jsem dříve byla toho názoru, že bych Velikonoce nejraději zrušila, případně je, podle vlastního uvážení, vůbec neslavila, jenže nyní pozoruji, že Velikonoce, a tradice s nimi spojené, jsou hodně v útlumu (kde jsou ty časy, kdy se u nás o Velikonočním Pondělí otočilo na 30 koledníků a vajec bylo málo) a není už moc rodin, které by je slavily. A tak jsem raději pro jejich vzkříšení. Proto se i Velikonoce slaví, no ne?
Jenže v celém tom mém rozhodnutí je jeden velký háček..
Ve Čtvrtek jsem seděla u oběda s tátou, a říkám mu, že potřebuji v obchodě koupit ještě hlávku červeného zelí a jednu červenou řepu, protože chci barvit vejce na přírodno. A on se na mě tak podívá a řekne: "Takže teď můžu ty barvy na vajíčka, co jsem koupil, vyhodit do koše." - Mou první reakcí byl samozřejmě smích. Nepočítala jsem s tím, že by je táta koupil, když jsem se mu o nich nezmínila. Na druhou stranu je od něj zase milé, že si vzpomněl, i když "aby se neřeklo, že na to zapomněl". Dokážete si ale určitě představit, jak jsem se zároveň se smíchem zastyděla a z mého původního nápadu hodně rychle sešlo 😅
Nezištné skutky z druhé strany jsou pro mě vždycky překvapením. Vůbec s nimi nepočítám, ačkoliv je jejich konání na mém denním pořádku. Proto mě tátova reakce tak zaskočila, že jsem se o ni musela s vámi podělit.
Jak jste na tom s barvením vajíček vy? Barvíte? Nebarvíte? Nebo radši dodržujete jiné Velikonoční tradice?
Já nakonec skončím u "mramorového" barvení vajec (stejně jako předloni; nebudu lhát, je to pěkná pruda, a ne vždycky je výsledek takový, jaký bych chtěla) ve stylu krabičky od OVA, sypkých umělých barviček a možná nějakých samolepek (ať žije návrat do dětství!) 😐
PŘEJI HEZKÉ VELIKONOCE 😊