24. 12. 2014

Vánoce podle S. #2 - Vánoční pečení

Původně jsem měla v plánu se v tomto článku podělit o recepty na cukroví, které jsem pekla, ale nakonec jsem si řekla (vzhledem k tomu, že už mě trochu tlačí čas a je to momentálně už naprosto zbytečné), že je vynechám a jen vám ukážu, o co jsem se letos pokoušela :)
Celé pečení odstartovaly samozřejmě perníčky. Ty jsem ale zapomněla zdokumentovat, tak se rovnou letem světem vrhneme na to ostatní.


(Šlehačkové cukroví - to má nejradši můj brácha, jen v posledních dvou letech bojkotuje jeho jezení, ale však mně se podaří ho k tomu nějak dokopat :D)

Vánoce podle S. #1 - Dekorace bytu

Rok se s rokem sešel a opět tu jsou Vánoce. Tentokrát s tou výjimkou, že mi vůbec nepřijde, že by měly být Vánoce. Se vším tím shonem kolem školy a domácnosti, když navíc venku není žádný sníh, mám problém se naladit na tu pravou Vánoční notu. Sice jsem asi třikrát viděla Lásku nebeskou, zažila Vánoční Budapešť a různá obchodní centra a městskou výzdobu, ale pořád to nějak není ono. Vánoční atmosféra mě dostihla koncem listopadu a někdy na začátku prosince, když se ukázal sníh, ale jak se to objevilo, tak to zase rychle zmizelo.
To ale nemění nic na tom, že jsem Vánočně ozdobila náš byt, napekla cukroví, sušenky, vánočku, vyfotila si snad každou Vánoční výzdobu ve městech, kde jsem byla, a tak podobně. A tak se o to všechno chci s vámi podělit alespoň prostřednictvím narychlo sestaveného článku, protože jsou zkrátka Vánoce a já bych měla dělat něco jiného než jen sedět u počítače :)

14. 11. 2014

Dobré ráno z Bageterie Boulevard

Dobré ráno :)
Vzhledem k tomu, že vím, jaké jsou mé stravovací návyky co se týče snídaní a také vím, že jim přes týden moc nedám, protože vstávám brzo a můj žaludek zkrátka není schopný takhle brzo ráno něco zpracovat, tak jsem si řekla, že dneska ráno vyzkouším nějaké snídaňové menu v Bageterii Boulevard. Do Bageterie (pobočka v Libercci v Pražské ulici) chodím často, v podstatě jsem tam pečená vařená, a tak abych udělala nějakou změnu a překvapila nejenom sebe, ale i obsluhující, které tam mou objednávku znají už navzpaměť, rozhodla jsem se vyzkoušet jejich míchaná vejce s toastem a ovocným čajem. A neudělala jsem špatně.




Mé pozornosti také neuniklo (už asi před týdnem/čtrnácti dny) že v Bageterii změnili design podlahy v přízemí. Nevím, jestli byl tohle krok tím správným směrem (upřímně se mi to až tak nelíbí), ale je na druhou stranu pravda, že ta bílá podlaha byla s ohledem a celý interiér trochu jednoduchá.


 A abych měla ráno ještě příjemnější, na Facebooku jsem zjistila, že byl vpuštěn na internet nový trailer filmu Fifty Shades of Grey (Padesát odstínů šedi). I přes veškeré své výhrady, které jsou stejné, jako všech ostatních fanoušků této trilogie (točí se kolem výběru herců pro ústřední dvojici), jsem z traileru naprosto unešená a už se nemůžu dočkat, až bude film v kinech :) Jen je mi líto, že film u nás nepůjde do kin na sv. Valentýna, jak je avizováno v samotném traileru a na doprovodných plakátech, ale už 12. února. Mělo to takové své "kouzlo" :)


Doprovodnou písničkou k traileru je Haunted od Beyoncé.

Znáte a chodíte rádi do Bageterie Boulevard? Co si tam nejčastěji objednáváte? A co říkáte na nový trailer Fifty Shades?



10. 11. 2014

Carey Heywood: ON

Světe div se! Po dlouhé době vám přináším recenzi na knížku, kterou jsem nedávno dočetla. Mám tu sice resty ohledně jiných knížek, ale protože valná většina z nich si žádá re-reading (protože si z nich nepamatuju absolutně nic), rozhodla jsem se, že je nechám na později a dostanu se k nim postupně, zatímco vám přinesu recenze na něco aktuálního. Pusťme se do toho.

Originální název: Him
Série: Him, 1
Nakladatelství: Galatea
Rok a měsíc vydání: 10/2014
Počet stran: 231
Žánr: YA (minulost), NA (současnost), Romance, Contemporary Romance

Anotace
Posledních sedm let se snažila na svou první lásku zapomenout. A setkání po letech může vyvolat bolestné vzpomínky na jednu osudovou noc...
Sára Millerová nenavtívila svůj domov v rodné Atlantě už dlouhých sedm let. Nic na světě by ji nepřimělo vrátit se zpátky domů, kdyby nebylo svatby jejího milovaného staršího bratra. Mísí se v ní pocit štěstí, že znovu uvidí svou rodinu, ale zároveň i obava, aby se nesetkala s NÍM. Nikdo z její rodiny netuší, proč se tehdy bez rozloučení odstěhovala tak daleko a co ji k tomu vedlo... Ví to jen ON...

Polished Monday #11 & #12

Je pondělí a to znamená jediné - Polished Monday je tady! 
V dnešním, v pořadí již 11. a 12. příspěvku v této sérii, bych se s vámi ráda podělila o dva nové laky na nehty, které do mé sbírky přibyli poměrně nedávno.


Prvním z nich je lak na nehty značky Dior v odstínu 970 Nuit 1947. Jedná se o krásný temně rudý lak, který se na světle někdy tváří téměř jako černý, jindy jsou zase vidět jeho rudé odlesky. Scháněla jsem se po nějakém dalším laku na nehty, který by byl vhodný jak na podzim, tak i na zimu a právě panující mezidobí, a trefila jsem do černého. Líbí se mi trend hodně tmavých nehtů, jen mi přijde, že černá je moc násilná, a tak jsem hledala vhodnou alternativu. Tu jsem našla právě u tohoto krasavce.
Výdrž laku s přehledem 7 dní s drobným oloupáním špiček.

8. 9. 2014

Polished Monday #10

 (1.9. 2014)


Po neskutečně dlouhé době vám přináším další článek vrámci "projektu" Polished Monday, ve kterém bych se vám ráda pochlubila s tím, co za laky zdobilo v nedávné době mé nehty.



7. 9. 2014

Happy Birthday To Me! | #2

Zdravím blogerskou komunitu :)
Dnes po tří denní odmlce ve stručnosti vrhneme na pokračování narozeninového článku, které vám od posledně dlužím.


Růže jsou víceméně jediné květiny (kromě pokojových), které můžu mít doma a které nevadí alergikům v naší rodině. A tak ten, kdo mě chce nějakými květinami obdarovat ví, že růže jsou jasnou volbou (stále tajně toužím po pivoňkách). 
Co se mi na nich nejvíce líbí je, že v čerstvě natočené vodě krásně rozkvetou. To je pak panečku podívaná.



V den mých narozenin se u nás ve městě mělo konat fotbalové utkání místního fotbalového družstva, a tak jsem doufala v hezké slunečné počasí, abychom mohli vyrazit ven. A světe div se, ráno po probuzení vyjdu na balkón a naskytne se mi pohled na téměř vymetenou modrou oblohu. Když mě při tom pálily do tváře sluneční paprsky (což po ránu nebyl zrovna dobrý nápad), byl to jenom příjemný bonus.


Jako každé ráno jsem i v den svých narozenin zkontrolovala mobilní verze všech sociálních sítí, na kterých jsem zaregistrovaná, a na jedné z nich - Tumblr - na mě vykouklo tohle milé překvapení - přání k narozeninám od jedné z mých kamarádek. Další věc, které mi toho rána vykouzlila úsměv na tváři.


(speciální narozeninové logo Googlu) 


(Facebooková narozeninová přání - to by bylo téma na pokračování, dnes vás toho ušetřím)

A teď přichází na řadu dárečky ..

// 3 //



V pořadí již třetím člověkem, který se mě rozhodl obdarovat, byl můj milovaný táta. 
Dorazili jsme takhle domů z posezení se známými a táta mi říká, že na mě v pokoji čeká něco malého. A tak přejdu ke dveřím pokoje, rozsvítím a pohled mi padne na nádherný pugét růží (na fotce výše), který mi doslova vzal dech, a taštičku s logem parfumerie Fann. V té jsem našla nový parfém Christiny Aguilery Unforgettable (má sladkou, trochu výraznější vůni, která má opravdu dobrou výdrž) spolu se vzorečky dalších parfémů - Dolce & Gabbana, Light Blue; Hugo Boss, Ma Vie (čerstvá novinka) a Giorgio Armani, Armani Code Ice. (Vanilková svíčka nebyla dárkem, jenom dalším balením, protože jednu právě dopaluji.)
Z každého jednoho dárku mám opravdu velkou radost. 

pozn.: Vzhledem k většímu množství nashromážděných vzorků parfémů jsem se rozhodla, že pro vás o nich sepíšu menší článek. Pokusím se vám v něm popsat, jak který parfém voní. To berte prosím s rezervou, přece jenom nejsem žádný odborník přes parfémy, abych vám dokázala popsat, co z kterého parfému cítím a necítím.


(jen abyste věděli, jak můj stůl vypadá právě teď - po výkupu květinářství)

// 4 //



A poslední osobou, respektive osobami, kteří mi něco darovali, byla rodina známých. 
Fotka Sektu je bohužel jen vyfocená mobilem (moc dlouho nevydržel, hi), zato dárečky jsem vyfotila až doma. Řetízek s "korálkami" je dlouhý, ideální pro nadcházející podzimní období, kdy bude dokonale ladit ke svetrům, a jako bonus jsem dostala vzorek parfému Guess by Marciano, který "navrhl" sám Maurice Marciano Guess, jeden z bratří zakladatelů módní značky Guess.
Všechny tři dárky nebyly čekané, ale více než vítané.

A to je pro dnešek vše milí čtenáři. Doufám, že se vám článek líbil a sami si svůj narozeninový den užíváte aspoň tak dobře, jak jsem si ho užila já :)
Teď už jenom dokoukám film Wanted, který běžel na TV Prima (v hl. roli James McAvoy, Angelina Jolie a Morgan Freeman) a půjdu spát.
Tak vám přeji všem dobrou noc a sladké sny :)

3. 9. 2014

Happy Birthday To Me! | #1

Dnes je 3. září 2014 a já slavím své 21. narozeniny. Právě je přibližně 00:40 ráno a já se snažím využít posledních záchvěvů energie z předchozího dne, abych sepsala stručný článek o mých letošních narozeninách a co jim předcházelo.
Měsíce před mými narozeninami byly opravdu náročné. Když pojmenuji věci těmi správnými názvy, tak se rodiče zkrátka a jednoduše rozhodli, že se rozvedou. Nebudu tady zabíhat do detailů, jak dlouho předrozvodové období trvalo a ještě bude trvat, čím vším jsme si museli projít a čím si ještě projdeme, každopádně to pro mě znamená jakýsi přerod z "dítěte" na rádoby dospělou osobu, která se musí starat o domácnost a o své mladší sourozence (zejména toho nejmladšího). Že jde o těžké období vám musí být zcela jasné, takže je i na místě tvrdit, že mé veškeré plány ohledně sepisování a publikování článků na blogu, když jsem musela 24 hodin denně fungovat v úplně jiném směru, šli do kopru, protože jsem neměla jak čas, tak i chuť dělat cokoliv jiného, protože jsem si stěží našla volnou chvíli pro relaxaci.
Tahle pro nás nová rodinná situace měla samozřejmě i své důsledky mimo vzájemné vztahy mezi členy rodiny, ale to je povídání na příště.
Mé letošní narozeniny jsou každopádně ty první, které budu "slavit" bez přítomnosti jednoho člena rodiny. Je to smutné, ale bohužel s tím nic neudělám.
Pominu-li tuhle depresivnější stránku, jsem neskutečně vděčná za mé velmi blízké přátele, kteří mě v těchto těžkých časech podpořili, a nikdy nebudu moct najít slova, která by můj dík dostatečně vyjádřila. 
Již zmiňovaní přátelé, které nebudu konkrétně jmenovat (všichni z nich ví, o koho se jedná), bývají v den, a někteří i v týdnech před, mých narozenin ti, kteří mi přejí jako jedni z prvních. Spolu s nimi jsou to i členové rodiny a příbuzní. Obecně jsou to většinou všichni, co mi popřejí mimo Facebook a dovolím si tvrdit, že si datum mých narozenin pamatují (nebo se to dozví jinou cestou) a popřejí mi tudíž jinak, než vzkazem na zdi. To je jedna z dalších věcí, které si na nich cením.
Teď už se ale přesuňme k těm příjemnějším věcem.
Tenhle článek by měl být hlavně o oslavě mých narozenin, a tak se s vámi prostřednictvím níže uvedených fotek podělím o to, jak vlastně mé narozeniny vypadaly/probíhaly, a co jsem pěkného dostala.

// 1 //

Vzhledem k času, kdy jsem se rozhodla tento článek publikovat, jsem došla k závěru, že bude lepší článek rozdělit alespoň na dvě části, protože dnešek v podstatě ještě nezačal. 
První osobou, která se mnou oslavila mé narozeniny, byla moje hodně dobrá kamarádka, se kterou se znám od střední školy, Zuzka
Rozhodly jsme se spolu sejít týden před mými narozeninami, protože jsem si v té době nebyla jistá, jestli by bylo možné se následující týden sejít, či nikoliv. 
S jejím souhlasem (nebo spíše informováním) se tak s vámi podělím o to, co jsem od ní dostala.











Z fotek vám musí být jasné, že dárky jsou osobní povahy, z čehož vyplývá, že každý z nich má pro mě svou zvláštní cenu a o to více jsem za ně vděčnější. Jsem za ně opravdu moc ráda. 

// 2 //

Když pominu vzniklý zmatek po tom, co jsem na Facebook uveřejnila výše uvedené fotky (vyvolaly "vlnu" předčasných přání k narozeninám od dalších dvou mně blízkých lidí - tímto zdravím do Kanady), mým dalším obdarovávatelem a člověkem, který mi popřál k narozeninám byla moje babička. Ta vždycky bere gratulace s předstihem a nikdy tak nezklame. 



Přítomnost babičky při oslavách čehokoliv s sebou vždy nese ducha nostalgie, protože nejednou s tí tak zavzpomínám na různé etapy minulosti, které buď prožila ona sama, nebo které prožil kdokoliv z naší rodiny. Mám pak taková setkání ještě mnohem raději, protože se tak vždycky dozvím něco nového.

A to je pro tuto chvíli všechno. Je právě 1:20 ráno a já se chystám ulehnout do postele s knížkou Gabrielův Ráj od spisovatele Sylvaina Reynarda a přiblížit se tak k jejímu zdárnému konci.

Přeji všem nočním sovám dobrou noc a ještě dnes se na vás budu těšit s dalším článkem :)

8. 5. 2014

J. Lynn: Jako led

Originální název: Frigid
Série: Frigid, #1
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2013 (USA), 2014 (ČR)
Počet stran: 296
Žánr: YA, NA, Romance, Contemporary Romance

Projeli jsme kolem Starbucks, zrovna když se tam rozsvítila vánoční světla. Ven se vyvalila skupina lidí, smáli se a nesli si kouřící kelímky s kávou.
Bože, tak bych si dala kapučíno.
(Sydney POV*)

Anotace
Jednadvacetiletá Sydney je zamilovaná do Kylera snad odjakživa. Jsou nejlepšími kamarády od té doby, co ji shodil na hřišti a ona ho donutila sníst bábovku z písku. Někdy během těch let se do něj opravdu hodně zamilovala. A jaký je v tom problém? Kyler je děvkař. Nikdy nezůstal s jednou holkou déle než pár nocí. Zatímco spolu studují poslední ročník na univerzitě, Sydney nechce ohrozit jejich přátelství tím, že by Kylerovi přiznala, že ho miluje.
Kyler vždy vnímal Sydney jako nedosažitelnou. Znamená pro něj vše a je dokonalá. Své city k ní však stále ukrývá nebo směřuje na jakékoli jiné ženy. Ostatně Kyler bude vždy jen obyčejný kluk ze špatné čtvrti a Sydney ta jediná holka, kterou nikdy nemůže mít.
Když ale spolu kvůli silné sněhové bouři uvíznou v luxusním lyžařském letovisku, nic nedokáže zabránit jejich vášnivým citům, aby se vydraly na povrch. Přežije jejich přátelství vzájemnou přitažlivost? Protože zatímco padá sníh, někdo je sleduje, a tak jim lyžařský výlet může změnit život víc než jen jedním způsobem.

Touha po Kylerovi skončí jen jediným způsobem: zlomeným srdcem.
A kupou sexuální frustrace.
(Sydney POV*)

J. Lynn
J. Lynn je pseudonym autorky Jennifer L. Armentrout, pod kretým píše romantickou sérii Gamble Brothers, „new adult“ romány Počkám na tebe (Wait for You) a Jako led (Frigid) a paranormální sérii Nephilim Rising. Jennifer L. Armentrout bydlí v Martinsburgu v Západní Virginii v USA. Když právě nepracuje, ráda čte, dívá se na zombie filmy nebo si užívá volný čas se svým manželem a psem Lokim. 
Hodně času rovněž tráví na Twitteru. Už na základní škole, když začala psát povídky, snila o tom, že se stane spisovatelkou. Jennifer píše paranormální romány pro mládež, sci-fi, fantasy a romance ze současnosti.


Tváře mi hořely a teplo se mi rozlévalo po krku a níž, až k okraji bílé krajky, protože jsem prostě nemohla mít na sobě nic víc sexy než bílou podprsenku a proužkované kalhotky?
Asi mě jebne.
(Sydney POV*)

Obálka
Na Googlu jsem se snažila najít, jaké obálky vybrala nakladatelství ve světě, a zjistila jsem tak, že v případě této knížky nakladatelství moc neexperimentovala a ponechala knížce stejnou obálku, jakou má originální anglické vydání.
Obálka se mi líbí, dvojice na ní ztvárňuje hlavní hrdiny příběhu – Kylera a Sydney – a zkrátka dobře vystihuje to, o čem samotný příběh je. Vím, že se najdou i tací, kterým se obálka líbit nebude, ale mě se zkrátka líbí. Zatím jsem nenarazila na žádnou YA/NA knížku, která by měla obálku, který by se mi nelíbila.

Jelikož „mozek“ se v lahvi neprodával, zvolila jsem druhou nejlepší variantu. „Panák tequily.“
(Sydney POV*)

Osobní hodnocení
Do knížky Jako led jsem se pustila den poté, co jsem si ji pořídila v knihkupectví Neoluxor. Pokukovala jsem po ní už od chvíle, kdy jsem zjistila, že by u nás měla být vydaná. Oficiálně to je druhá knížka, kterou jsem od spisovatelky J. Lynn četla. A musím říct, že to je ta lepší.
Vzhledem k tomu, že postavy jsou zhruba v mé věkové kategorii, při čtení jsem se opravdu dobře bavila, hodně jsem se nasmála snad těm nejtrefnějším hláškám, jaké jsem kdy v knížkách viděla (a to také proto, že je často sama používám), nebo jsem naopak klela, trousila nadávky a tajila dech ve vypjatých situacích.
Knížka se mi četla dobře, příběh byl hezky svižný, odsýpal a nikde se nezasekával. Nejsou v něm použity žádné složité jazykové obraty, ani dlouhé popisné pasáže, po jejichž přečtení si čtenář ani nepamatuje, co že to vlastně četl. Nutno však podotknout, že je zde použit dvojí POV*, takže příběh je vyprávěn z pohledu Sydney i Kylera. S tím si však autorka poradila dobře, tekže jsem se neztrácela a neměla jsem problém se v textu orientovat.
Příběh je přesně takový, jaký ho slibuje anotace. Víceméně v něm není nic jiného.
Přestože jsem na knížce vyzdvihovala samá pozitiva, teď přijde jedno negativum. Zvrat v příběhu nastane zhruba v půlce knížky, kdy se autorka snaží o jakési chabé napodobení thrilleru/horroru, kdy do děje zasáhne jeden záporák obrovským WTF** způsobem, že mi nad celou situací zůstal rozum stát. Chápu, že příběh je jinak milý, sladký, romantický a zkrátka holčičí, ale to bych řekla, že v případě této knížky rozhodně není na škodu a onen WTF** moment je naprosto zbytečný, i když do děje logicky zapadá a je následně vysvětlen.
Díky tomu bych knížce udělila 4 hvězdičky z 5 možných, protože ten zvrat mi tam zkrátka nesedí, přičtu-li k tomu i chování samotné hlavní hrdinky Sydney, která svou nerozhodností a váhavostí byla někdy až nesnesitelná a únavná.


Použité zdroje
obrázky: Google.com
anotace + autorka: přebal knížky

* POV je zkratka pro "Point of View", která se do češtiny překládá jako "Úhel pohledu"
** WTF je zkratka pro "What the Fuck", která se do češtiny volně překládá jako "Co to sakra" nebo se vůbec nepřekládá a používá se zkrátka tak, jak je.


1. 5. 2014

New Start, New Beginning

Hezké Májové odpoledne přeji :)
Jak si můžete všimnout, na blogu probíhá změna designu, na kterém už pár dní pracuji. Jde to pomaleji, než jsem předpokládala, ale doufám, že konečný výsledek bude aspoň stát za to :) Vyskytly se mi totiž menší potíže s počítačem, takže jsem teď odkázaná na spolupráci s notebookem, se kterým je tvoření v grafickém programu trochu složitější. Každopádně se nelekejte, když sem přijdete a najdete blog v různých stádiích "tvůrčího procesu". 
Také doufám, že díky novému  designu se mi bude blogovat mnohem lépe, než doposud, protože mám v plánu opravdu hodně článků (já vím, už to tady jednou bylo), tak bych se do blogování ráda obula znovu a pořádně :) Zjistila jsem totiž, že v těžkých chvílích, kdy už prostě nic nezvládám a všechno mě psychicky ničí, je psaní tím správným ventilátorem veškerých emocí, které se ve mně hromadí, takže to je vlastně jistý způsob "terapie". 
Končím s planými řečmi, končím se zahálkou, končím s plánováním toho, co a jak bych mohla s blogem dělat a přistoupím k činům. Doufám, že si tak blog vybuduje takovou čtenářskou základnu, kterou si zaslouží. 
Děkuji všem svým čtenářům, kteří s tímto blogem vydrželi a nezanevřeli na něj i v době mé nečinnosti. Slibuji, že se teď všechno obrátí k lepšímu.


14. 4. 2014

Emma Hart: Hrej hráčem

Originální název: The Love Game
Série: The Game, #1
Nakladatelství: Galatea
Rok vydání: 2013
Počet stran: 248

Žánr
Conterporary Romance, Young Adult, New Adult



Anotace
Jaký je plán hry? Maddie v tom má jasno: Arogantní a egoistický playboy Braden z kalifornské univerzity představuje pro ni vše, co se jí na klucích hnusí. Připomíná jí totiž jejího bratra, který dokáže myslet jen na sebe a ničí životy všem v okolí. Maddie spolu s kamarádkami vymyslí plán, jak tomu namachrovanému Bradenovi za všechna příkoří udělit lekci. Hlavní aktérkou plánu je právě Maddie, která do měsíce Bradena svede, omotá si ho kolem prstu a pak ho surově odkopne.
Operace Hrej hráčem může začít.
Žádná ze zasvěcených holek ovšem nemá zdání, že podobný plán má i Braden se svými přáteli. A jakou hru hraje on? Plán je přimět tu paličatou a nedostupnou „královnu univerzity“, aby se do něj zamilovala, svést ji, a pak ji srazit na kolena.
Ani jeden z obou aktérů netuší, že život může změnit pravidla hry… Možná oba zjistí, že nejde člověka soudit podle prvního dojmu…

Emma Hart
Během dne se obléká do pláště a říká si Super Máma, protože musí zápasit s dvouletým potomkem a
dalším, který se chystá na svět. V noci však plášť superhrdinky odloží, naplní si sklenici džusu a píše knihy.
Ráda píše o kouzelných věcech, polibcích a všem, co se hodí do jejích příběhů. Musí v nich povinně vystupovat sarkastické a vtipné postavy a stejně tak i sexy chlapi. Zrovna teď Emma pracuje na takovém množství knih, že se to snad ani nedá spočítat. Hrozně ráda je něčím zaměstnaná - teda pokud nejde o umývání nádobí. Ale zrovna během této neoblíbené činnosti přicházejí k životu její nejlepší nápady...

Obálka
Tohle je jedna z knížek, u které jsem se při koupi rozhodovala výhradně na základě anotace, protože, upřímně.. Obálka? Obálka je v tomhle případě to poslední, co by mě ke koupi mohlo přesvědčit.. Je fakt, že nápad se šachovnicí opravdu symbolizuje onu "hru", o kterou se hlavní hrdinové příběhu snaží, ale na druhou stranu.. Já nevím, moc mi to k tomuhle žánru nesedí.. Když se podíváme zase na americkou obálku knížky (obrázek vlevo), první, co nás napadne, je klasická červená knihovna, a ta se pro tuhle knížku taky nehodí.. Myslím, že si jak nakladatelství Glatea, tak i 
Nemůžu se rozhod.. Naše obálka vypadá.. Já nevím, zvláštně, hráčsky (díky tomu kostkovanému pozadí kolem názvu knížky), a říkám si, kde na tohle nakladatelství Galatea přišlo.. Protože když se podíváte na obálku amerického vydání.. Absolutně spolu tyhle dvě obálky nesouvisí. Jedna působí mladě, druhá zase doslova křičí "Červená knihovna". Nechci ani jedné z nich křivdit, ale jsem toho názoru, že se jim tentokrát nepovedla ani jedna obálka. Ani jedna z nich nesedí knížce samotné, i když k tomu má naše česká obálka o fous blíž, než ta americká.

Vlastní hodnocení
Hloupoučké, sladké, naivní, úsměvné, nenáročné a oddechové. Těmito šesti slovy by se dala hravě knížka
Hrej hráčem charakterizovat.
Zápletka je předvídatelná, děj svižný, člověk se do něj velice snadno začte a velmi těžko odtrhává.
Setkáme se zde s klasickým klišé: holka, Maddie, slušňačka s temnou minulostí x kluk, Braden, záporák, drsňák; holka mění kluka nevědomky, probouzí v něm něco, co doposud (nebo hodně dlouhou dobu) nepocítil.
Naprosto z ničeho vzniká vztah. Upřímně nechápu logiku spisovatelek, které mají na svědomí tato YA/NA díla. Přece není normální, aby z ničeho byl vztah, aniž by se ti dva lidé postupně poznávali, kamarádli se a tak, ne? V tomto případě Braden a Maddie nezávisle na sobě uzavřou sázku se svou skupinkou přátel, že se jeden do druhého zamiluje/jeden druhého využije a odkopne, a prostě se dají dohromady. Nehledě na to, že oba mají rozdílné povahy, že Maddie Bradena nenávidí a Braden má holky jen na jednu noc. To samozřejmě nepředstavuje žádnou překážku.
Příběh stránku za stránkou postupně plyne, nic extra se v něm neodehrává. Veškerou „akci“ najdeme a v poslední pětině příběhu, kdy se všechno vystupňuje. Jako špatný z toho vyjde opět kluk, ačkoliv holka taky provedla špatnou věc – pohlíží se na to jako na menší zlo, i když si provedli v podstatě to samé.
Tahle knížka není ničím vyjímečná, v YA/NA podobných knížek najdete spoustu. Pokud hledáte oddechové čtení, při kterém nemusíte přemýšlet nad tím, co se vlastně v ději odehrává, určitě se vám Hrej hráčem bude líbit. 
Osobně bych si tuhle knížku znovu nepřečetla, protože mě příliš neoslovila. V tomhle žánru najdete i lepší kousky.

Kde koupit?
Knížku Hrej hráčem seženete v síti knihkupectví Neoluxor za 229 Kč.

Použité zdroje
Informace o knize: Goodreads
Anotace: přebal knihy
Obálky: Goodreads, Google
Ostatní obrázky: Google

20. 2. 2014

Malé velké radosti (1) - Leden 2014

Po delší době vás opět vítám u nového článku :)
Zkouškové období se mi blíží pomalu ke konci (konečně!), chybí mi ještě 3-4 zkoušky a zapsání úspěšných zkoušek do indexu, ale nyní s čistým svědomím můžu říct, že jsem oficiálně dosáhla na požadovanou minimální hranici počtu kreditů, které jsou potřebné pro postup do dalšího semestru! Takže mi spadl obrovský kámen ze srdce a můžu se konečně pořádně pustit do blogování :) 
Ti z vás, kteří mě sledují na Instagramu, jistě vědí, že jsem se v poslední době hodně soustředila na čtení knížek, které zcela ovlivnilo můj způsob trávení volného času. A tak jsem se rozhodla, že se to svým způsobem promítne i na blogu. Nemůžu vám slíbit zatím nic konkrétního, ale na 100 % můžete počítat s menšími i většími změnami. Všechno zatím probíhá formou zapisování nápadů na papíry, takže je všechno zatím ve stádiu příprav, ale již dnes vám odhalím jednu ze "sérií", kterou chci na blogu rozjet, a tou jsou "Malé velké radosti".
Už delší dobu jsem si lámala hlavu s tím, jak jinak nazvat článek, ve kterém bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si v uplynulém měsíci pořídila, co mi udělalo radost. Došlo k poradě s pár kamarádkami, které mi nakonec pomohly vybrat ten správný název. Řekla bych, že "Malé velké radosti" tento druh článku naprosto přesně popisují. 
Vrhněme se na to :)

KNÍŽKY

Leden se pro mě stal měsícem, kdy jsem se vrátila ke své oblíbené volnočasové aktivitě - čtení, a to tak, že ve velkém. Nikdy v životě jsem nepřečetla knížku za 2 až 3 dny, teď je to u mě na denním pořádku. Přispívá tomu i fakt, že hodně cestuji - dojíždím do školy vlakem, takže denně strávím minimálně hodinu a čtvrt cestováním, a jak takový čas nejlépe zabít? No právě čtením :)


17. 2. 2014

Polished Monday #9

Počínaje dnešním dnem mi ve škole začíná letní semestr, takže ze mě opadl veškerý stres spojený se zkouškovým obdobím (které popravdě nedopadlo tak, jak jsem si představovala, ale na druhou stranu to mohlo být ještě horší), takže se opět můžu vrhnout na přidávání článků :)
Na dnešek jsem si pro vás připravila další článek ze série Polished Monday, ve kterém vám představím můj čerstvý přírůstek do lakové rodinky - a to sice lak na nehty v odstínu 268 Fashion Ave Fuchsia od NYC.
Nevím, co to má foťák za zvyk zkreslovat barvy laků, ale tento lak je ve skutečnosti tmavě růžový s kapkou červené a se světle růžovým shimmerem. Opravdu krásná barvička :) Jako topcoat jsem použila Start to Finish od OPI, který používám současně jako base coat.


Na jakou barvičku jste v tomto týdnu vsadili vy?

15. 2. 2014

Katie McGarry: Překroč svůj stín


Autor: Katie McGarry
Originální název: Pushing the Limits
Série: Pushing the Limits, #1
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2014
Počet stran: 376


Žánr
Young Adult, Romance, Ze života

Anotace
Nikdo neví, co se stalo té noci, kdy se z Echo Emesonové, populární holky, stal outsider s podivnými jizvami na rukou, o kterých si špitá celá škola. Dokonce ano Echo nezná celou pravdu. Ale byla by moc ráda, kdyby se vše vrátilo k normálu. Ovšem když se v jejím životě zjeví Noah Hutchins, hezoun v černé kožené bundě, co holky vlastně jen využívá, vše se změní takovým způsobem, že si to ani v nejdivočejších snech nedovedla představit.

Noah jí totiž rozumí.
A pomůže jí najít odpovědi.
Přitom by neměli mít vůbec nic společného.

A se všemi těmi tajemstvími, která v sobě nesou, je v zásadě nemožné, aby byli spolu. Přesto nedovedou potlačit vzájemnou přitažlivost. A Echo se ptá sama sebe, zda vůbec dokáže překročit vlastní stín.

Katie McGarry
Katie McGarry byla teenagerem v éře grunge a chlapeckých skupin a vzpomíná na ta léta jako nejlepší a zároveň nejhorší v jejím životě. Miluje hudbu, šťastné konce a reality show, a je tajným fanouškem basketballového týmu Univerzity v Kentucky.




Obálka
Tady se setkává s jedním z mála případů, kdy se české nakladatelství rozhodlo zůstat věrné obálce origiánálu. Překroč svůj stín má na chlup stejnou obálku jako originál, jen s tou výjimkou, že originál má název na obalu napsaný šedou barvou.
Nicméně obálka se mi líbí, opět je zvolená tak, aby představovala hlavní hrdiny příběhu - Noaha a Echo.




Moje hodnocení
V poslední době jsem byla zvyklá číst spoustu knížek na téma YA nebo NA, které překypovaly láskou a mnohdy byly tak sladké, až se z toho kazily zuby. Jenže tahle knížka je úplně jiná. Tady žádná sladká romantická gesta nečekejte. Tohle je totiž realita..
Překroč svůj stín vypráví velmi emotivní příběh ze života Echo a Noaha, dvou teenagerů krátce před maturitou, kteří to mají v životě všechno, jen ne jednoduché. Oba si během posledních pár let prošli peklem, i když každý trochu jinak. Jsou rozdílné povahy, každý patří do jiné vrstvy společnosti, člověk by si řekl, jak tihle dva mohou mít společnou cestu, jenže jak to na tomhle světě bývá, protiklady se přitahují. A tak je svedou dohromady právě tragédie a zklamání, kterých si prožili dost a dost.
Musím přiznat, že podobně silný příběh jsem zatím nečetla, takže to je pro mě něco nového. Ale hezky nového. Od chvíle, kdy jsem u VeEee narazila na recenzi této knížky, řekla jsem si, že si ji musím přečíst. A neprohloupila jsem.
Většinou nemám ráda, když se v knížkách setkám se situacemi, které se mohou stát i ve skutečném životě mimo knižní realitu, protože mě svým způsobem děsí. V téhle knížce se najde hned několik přesně takových situací, ale Katie McGarry zkrátka umí pracovat s textem, a tak vážná témata nejsou zveličována a jsou napsána čtivě. 
Příběh o Echo a Noahovi vás vtáhne do sebe, donutí vás prožívat jejich osudy spolu s nimi. Spolu s Echo budete doufat, že si rozpomene na tu strašlivou noc, ze které si nepamatuje zhola nic, jen ji jí připomínají nehezké jizvy na předloktí. Na druhou stranu se budete bát, aby z toho zjištění nezešílela. U Noaha naproti tomu zatoužíte po porozumění a budete se snažit prohlédnout jeho tvrdou slupku a zjistit, jestli je v jádru opravdu takový, jaký se tváří, že je.. A toho všeho se vám nakonec dostane. 
Líbí se mi, jak Katie McGarry umí udržet pozornost čtenáře až do úplného konce příběhu. I když se najdou chvíle, kdy už s tím vším ztrácíte trpělivost (dlouhé popisné pasáže z pohledu Echo i Noaha, na ty jsem zkrátka nikdy nebyla), objeví se něco, co si vaši pozornost udrží. Svůj podíl na tom má střídání kapitol z pohledu Noaha a Echo. Zatímco u Božského cizince jsem tento nápad vnímala spíše jako chybný tah, tady jsou oba pohledy vyvážené a napomáhají lepšímu porozumění charakteru postav.
V knížce se najdou pasáže, které se mi líbily i nelíbily, byly srdcervoucí i sladce naivní. Tahle knížka si určitě najde své čtenáře a věřím, že jich nebude málo.

14. 2. 2014

Christina Lauren: Božský cizinec


Autor: Christina Lauren
Originální název: Beautiful Stranger
Série: Božský bastard, #2
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2014
Počet stran: 318

Žánr:
Romance, Erotika, New Adult, Humorné


Anotace
Sára Dillonová, schopná finanční ředitelka Ryan Media Group, se konečně odhodlá ukázat záda tomu nevěrnému zmetkovi, se kterým pár posledních let sdílela postel, a prchne si léčit zlomené srdce do New Yorku. Znechucená několikaletým stereotypem hledá povyražení bez přílišných závazků. Když v tanečním klubu potká Božského cizince, nepočítá s tím, že by z toho mohlo být něco víc než vzrušující zábava na jednu noc. Ale způsob - a rychlost - kterými vztah s ním překračuje všechny její zákazy a zábrany, ho brzy promění z nezávazného flirtu v něco jedinečného.
Celé město ví o tom, že Max Stella je na ženské a střídá je jako ponožky. Navzdory tomu, že vypadá jako klasický nafoukaný byznysmen, začne po setkání se Sárou - a po několika divokých a vzrušujících aférkách odehrávajících se v knihovně, skladišti i sexy klubu - přemýšlet nad tím, jestli by jeho vášně mohly někdy přerůst hranice sexuálního dobrodružství.
Sáru ani tak neděsí představa, že by je někdo načapal při erotických hrátkách na veřejnosti. Spíše se obává, aby si Maxe nepustila příliš k tělu - ale to neberte úplně doslova. 

Christina Lauren
Pod pseudonymem Christina Lauren se skrývají dvě dlouholeté spisovatelské partnerky/spřízněné duše/nejlepší kamarádky a mozková dvojčata, Christina Hobbs a Lauren Billings, která spolu píší už od roku 2009. Obě jsou autorkami několika Young Adult a Adult Fiction titulů. Jejich první společným dílem vydaným pod tímto uměleckým jménem byl Božský bastard a šlo o přepracování mimořádně úspěšné fanfikce Christiny Hobbsové The Office (přes dva miliony stažení na internetu). Božský cizinec posunul laťku vzrušující erotiky ještě o kousek výš.
Přestože od sebe autorky odděluje celá Nevada, povídají si spolu i několikrát denně a shodnou se na tom, že Ruby Pumps je nejlepší barva laku na nehty všech dob, a kdyby mohly, proseděly by celý den na molu v San Clemente a pozorovaly oceán.


Obálka
Nakladatelství Jota zvolilo úplně BOŽÍ obálku jak pro Božského bastarda, tak i pro Božského cizince. Takové minimalistické obálky se mi moc líbí, protože trefně vyjadřují přesnou podstatu toho, o čem daná knížka je. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása. Proto jsem ráda, že upustili od originálního obalu knížky, protože ten se mi teda vůbec nelíbí, je taková zvláštní, jiná, k takové knížce se vůbec nehodí.. Na druhou stranu ale přesně vystihuje osobnost Maxe. Česká obálka oproti tomu vyjadřuje záhadu a tajemství, které si s sebou nese hlavní hrdinka - Sára Dillonová.

Moje hodnocení
Příběh plný sexu, chtíče, touhy, nespoutanosti a vzájemné přitažlivosti. Líbila se mi komplikovaná osobnost Sáry i nečekaná citová otevřenost Maxe. Co se mi naopak nelíbilo byla nevyváženost samotných kapitol. Kapitoly z Maxova pohledu byly mnohem poutavější než Sářiny, bylo v nich více citu, otevřenosti a promyšlenosti. Oproti tomu kapitoly ze Sářina pohledu byly svým způsobem mdlé a obsahovaly moc popisných pasáží. Zápletka příběhu byla předvídatelná, jen její rozuzlení mi nešlo na rozum. Jak z toho všeho mohl Max vyváznout jako ten raněný, ublížený, když sám přitom byl strůjcem potíží a ani se dostatečně nesnažil dát všechno do pořádku? Kdyby se autorky rozhodly celý příběh napsat z pohledu Maxe plný uražené mužské ješitnosti, udělaly by lépe.
Nechci však samotnou knížku nijak odsuzovat, protože klady převažují nad zápory. Samotný příběh je velmi čtivý, vtipné pasáže střídaly údiv, hněv, rozpačitost i přihlouplé uculování. Líbí se mi, že autorky přesně ví, jak se bude čtenář v dané situaci tvářit.
Tím, že je Božský cizinec volným pokračováním Božského bastarda by si člověk myslel, že s předchozím dílem nebude mít moc společného, jenže tady tomu je právě naopak. Během příběhu se několikrát setkáváme s ústřední dvojicí předchozího dílu - Chloe a Bennettem, kteří v Božském cizincovi hrají nemalou roli. 

I přesto, že jsem Božského bastarda četla před dvěma měsíci můžu říct, že Božský bastard byl lepším dílem než Božský cizinec, ve kterém autorky ničím nepřekvapily a dokonce použily podobné motivy, které se objevily v Božském bastardovi
V Červnu bychom se měli dočkat třetího, a zároveň posledního, dílu, který nese název Božský hráč. Ústřední roli v něm bude hrát Will Sumner, obchodní partner Maxe Stelly.
Nebudu si dělat plané naděje s tím, že by Božský hráč mohl předčit první díl, Božského bastarda, už jen kvůli tomu, že mi postava Willa moc nesedla, ale třeba mě naopak mile překvapí.


7. 1. 2014

Studijně

Omlouvám se, ale dnes a v následujících 14 dnech se bohužel nedočkáte žádných plnohodnotných článků, protože počínaje zítřkem se mi rozjíždí psaní zápočtů a skládání zkoušek za zimní semestr, takže svůj volný čas chci věnovat převážně učení, abych mohla první půlku prvního ročníku úspěšně uzavřít. Neříkám, že na žádný článek nedojde, ale nechci nic slibovat a pak vás zklamat. Tak pro to prosím mějte pochopení a držte mi palce :)

6. 1. 2014

Polished Monday #8


Dobré ráno přeji :)
Právě jsem na cestě do školy a pravděpodobně čtu nějakou další knížku, abych si zkrátila čas. Tento týden pro mě bude poněkud hektický, protože mě čekají 4 zápočty a s tím mým laxním přístupem bude docela zajímavé je všechny zvládnout :D Nicméně jsem právě v těchto chvílích ráda právě za knížky, protože mi poskytují dostačující únik od každodenní rutiny a stresu. Kromě knížek mi dělá společnost i tenhle krásný tmavě růžový lak od Chanelu v odstínu 561 Suspicious. Na fotce vyšel sice trochu jinak, než ve skutečnosti vypadá, ale i tak mi je sympatický, protože má blízko k mé oblíbené červené barvě, kterou na nehtech nosím nejčastěji. 
To bude všechno k dnešnímu lakovacímu článku :) Doufám, že jste do nového týdne vykročili správnou nohou a udržíte si po celý den dobrou náladu :)

Čeká vás v tomto týdnu něco důležitého, do čeho se vám příliš nechce, ale i přesto to musíte udělat?

Přeji příjemný zbytek dne :)