Nikdy jsem nebyla pejskař. Nikdy jsme žádného psa neměli. Žijeme v paneláku, a tak zastáváme názor, že pro výchovu a chování psa nemáme optimální podmínky. Jasně, najde se spousta lidí, která v paneláku chová psa, ale nám to prostě nepřijde správné. Rodinný dům se zahrádkou je přece jenom lepší zázemí, na čemž právě pracujeme. Máme nicméně v okolí spoustu známých, které psy mají, a tak, s mou dobrou pozorovací schopností, není problém okoukat návyky psů.
S tím souvisí příležitost, která se mi právě naskytla - hlídání a venčení psa jedné známé po dobu 4 dní, kdy se chystá na dovolenou. Řekla jsem si, proč ne, že průpravu ve venčení psa potřebuju jako sůl (příští rok plánujeme stěhování do rodinného domku a pořízení psa), a že na venčení psa v závěru nic není.
Včera jsme si odbyla svůj poslední den služby a jsem plná dojmů, které beru jako odstrašující, a zároveň prospěšné. V tomto článku bych se ráda s vámi o ně podělila.
 |
| Mnou hlídný pejsek - kříženec vlčáka a jezevčíka |
1. VYCHOVANOST A POVELY
Že pes má svou vlastní osobnost ví každý, kdo už pejska chová. Pro mě to sice nebyla úplně novinka, nicméně jsem si na vlastní kůži otestovala jaké to je, když si pes začne prosazovat svou a jedná podle vlastního vědomí a svědomí. To se projevilo zejména v poslouchání, nebo spíše v neposlouchání, jasně daných pokynů a povelů. "Netáhni, neběžíme maraton."; "Zůstaň! Chceš aby tě přejelo auto nebo co?!"; "Ne, opravdu si teď s tebou nemůžu hrát."; "Ne, to není jídlo pro tebe."; "Nekousej!"; a tak dále.
Nebudu lhát, byly situace, kdy jsem z toho zvířete byla na nervy. Obzvlášť ve chvíli, kdy jsme šli při kraji silnice a on prostě nedokázal pochopit, že musí jít u nohy, na krátké vodítko a zhruba mým tempem, aby se mu nic nestalo. Jenže, znáte to, nelze se na něj zlobit věčně. Jednou hodí psí kukuč a jste v háji :D
2. JINÍ MAJITELÉ PSŮ - skrytá hrozba?
Pokud víte, jak se váš pes chová ve společnosti lidí a jiných psů, a víte, že třeba na ostatní psi vyjíždí, vyvstává poměrně závažný problém. Jak bych se měla chovat v situaci, kdy jdu normálně po chodníku a najednou uvidím, jak se k nám blíží osoba se psem? Když je ten druhý pes na vodítku, dá se situace zvládnout mnohem lépe, než když je na volno. To mi přijde strašně nezodpovědné, už kvůli tomu, že ač může být pes sebelépe vychovaný a poslouchat vás na slovo, není limitovaný právě tím vodítkem, které mu omezuje pohyb na větší vzdálenost, a snadno tak může v nestřeženém okamžiku přiběhnout jako neřízená střela a chtít se kamarádit. Co na tom, že váš pes by toho druhého nejradši roztrhal na kusy a kamarádit se prostě nechce.
Vrcholem nezodpovědnosti tady pak shledávám rozhodnutí rodičů svěřit neúměrně velkého psa malému dítěti. Opravdu si myslíte, že psa udrží? Takové jsme radši obcházeli obloukem.
3. ČÍHAJÍCÍ NEBEZPEČÍ
Tohle by mělo být snad trestné.. Venčíte psa. V dohledu není žádný jiný pejskař, a tak povolíte držení vodítka na maximum, ať má váš pes trochu volnosti, a najednou zmerčíte, jak se váš pes rychle blíží k volně položené misce s neznámou tekutinou. Jsou lidi normální?! Díky vaší pohotové reakci se vám podaří zatáhnout za vodítko a psa přivolat k sobě. Uf. Co kdyby do zdánlivě bezpečného obsahu misky (jeví se jako voda) byl přimíchán nějaký čistící prostředek? Nebo, nedej bože, jed?! Tohle mi prostě rozum nebere. Jedná se o obecné ohrožení a takový skutek by měl být bez milosti potrestán. Co kdyby se pes otrávil?!
Doufám, že tento můj random článek není úplným výkřikem do tmy. Věřím, že spousta z vás se s těmito problémy zpočátku potýkala také. Určitě se s vámi ráda v příštím roce podělím o své další peripetie se psy, tentokrát už doufám že konkrétně s tím naším :)
Žádné komentáře:
Okomentovat