Hezké poledne přeji :)
Léto se pokouší propuknout v plné síle, a tak přibývá dnů, kdy trávím víc času venku než doma. Proto jsme se doma rozhodli využít hezkého počasí k tomu objevovat krásy dosud nenavštívených turisty vyhledávaných míst. Po pár dní vám tedy budu (prozatím zpětně) přinášet fotky a zážitky z podniknutých výletů, které vám mohou posloužit jako dost dobrá inspirace pro vaše vlastní výlety.
Dnešní článek si doporučuji přečíst u oběda, či si k němu uvařit kafe/čaj a vzít si něco dobrého na zub, protože se, alespoň ze strany fotek, u počítače na chvíli zdržíte.
Už je to něco málo přes měsíc od našeho výletu kousek za hranice České republiky, vůbec prvního výletu za hranice (pokud pominu loňskou letní dovolenou), který jsme podnikli spolu s rodinnými přáteli. Sice jsem si řekla, že své dojmy z výletu sepíšu hned, aby byly aktuální a čerstvé (než něco z nich zapomenu), ale, znáte mě.
Zřícenina hradu a kláštera Oybin se nachází v Německu, necelých 10 km od Žitavy. Vyrazili jsme kolem 10. dopoledne vlakem z Liberce, odkud vede přímý spoj bez nutného přestupování až do Žitavy. Počasí nám přálo, bylo hezky, slunečno a teplo, což ostatně můžete vidět na fotkách.
Budova Žitavského nádraží je architektonicky opravdu moc hezká. Uvnitř se mi nádraží sice moc nelíbilo (nebylo zrovna nejčistší), ale zvenčí to kompletně vynahrazuje. I tamější autobusový terminál nemá chybu.
Pár kroků od nádraží se nachází nástupní stanice úzkokolejky = úzkokolejné parní lokomotivy, která jezdí na trase Žitava - Oybin, případně Jonsdorf, pokud byste měli zájem prohlédnout Motýlí dům.
No řekněte, není nádherná? Skoro jako Bradavický expres :)
Snažili jsme se svést v tom otevřeném vagónu, ale 1. byl plný, a za 2. jsme poté zjistili, že to až taková výhra není, protože v něm jste víc na ráně dýmu, který vychází z komína lokomotivy a fouká přímo na vás.
Vlak obcházel mladý muž s košíkem plným místního piva a jiných, i nealkoholických, nápojů. Pokušení bylo u starších spolu-turistů velké, ale cena, která se pohybovala kolem 3 Euro, je odradila.
Zastávky po trase byly nádherné.
A tady už máme výstupní stanici Kurort-Oybin.
Tohle je moje oblíbená fotka, tak trochu mi připomíná Narnii :D Lampa tomu dává kouzelný nádech.
Kameny, které vypadají jako zdvižený palec/hlava opice/Sněžného muže a palčák? To najdete jen v Oybinu :)
Tak, a u této malebné restaurace nám začíná cesta, stoupavá cesta, nic-než-schody-a-bolavá-kolena cesta k zřícenině hradu a kláštera.
Schody nahoru jsou pekelné, počítala jsem je, ale už si jejich počet upřímně nepamatuju, ale výhled, který kousek po kousku schody odhalovaly, stál za to.
U rytíře doleva :)
A úzkou průrvou vzhůru.
Už si myslíte, že jste u cíle? Kdepak.
Stále zbývá projít hradní bránou.
Teď už zbývá jen zaplatit vstupné a jdeme na to :)
Neříkala jsem vám už něco o výhledu? :)
Při placení vstupného dostanete do ruky také mapu areálu, která je posetá různými čísly. Stáváte se tak sami sobě průvodcem po zříceninách. Užijte si prohlídku :)
Čekat, až v záběru nebudou žádní lidé, bylo v některých chvílích naprosto zbytečné.
Toho času podobizna Karla IV., který hrad i klášter nechal vybudovat.
Když byl hrad i klášter v celé své kráse, takhle přibližně vypadal.
V hradu byla spousta průchodů a "schovávaček".
Je libo kanón?
Nebo třeba původní kamna?
V uzavřených prostorech je chladno! Stavba je z kamene. Myslete na to :)
A takhle už vypadá klášter zevnitř. Víte, proč ho nechal Karel IV. vybudovat? Tvrdí se, že v chodbách pod hradem jednou Karel IV. potkal ducha, a tak nechal nad nimi vybudovat klášter v domnění, že přítomnost svatých otců ducha zapudí.
Uvnitř klášterní síně byly rozmístěné reproduktory, z kterých se nesl zvuk kostelního chorálu. Umocňuje to samozřejmě zážitek z návštěvy. O tom není pochyb.
Součástí kláštera je také se 140 (?) schody vysoká věž, ze které se vám naskytne pohled na okolí kláštera.
Součástí hradního a klášterního okolí je také hřbitov.
Do této menší restaurace/hospůdky, kterou také najdete v areálu, jsme se zastavili na krátké občerstvení.
Jakmile jsem v jídelním lístku objevila teplý jablečný štrúdl s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou, nemohla jsem odolat. Německý štrúdl jsem ještě neměla :) Ale pozor, je s hrozinkami (které jsem z něj vybírala, haha).
Vidíte tu špičku kapličky/kostelíku? Nádherná.
Po občerstvovací zastávce jsme se vydali pomalou chůzí zase zpátky do centra města, kde jsem si dala další zmrzlinu - už ani nevím, o jakou šlo příchuť, ale v oné cukrárně nabízeli různé netradiční příchuti - sušenky a smetana, nutella, a jiné kombinace, na které si bohužel nepamatuji.
Blahopřeju! Podařilo se vám dojít až na konec článku! Je právě lehce po 3. hodině ranní a já dopisuji jeho závěr. Doufám, že se vám článek líbil, a já vás prostřednictvím něj nalákala k návštěvě Oybinu :) Pokud budete mít někdy cestu za hranice, rozhodně stojí za návštěvu :) Výlet se nám moc líbil :)
Navštívili jste v poslední době nějaký hrad, či jste absolvovali nějaký výlet?
Inspirace na výlety sháníme neustále, takže mi klidně můžete nějaké napsat do komentářů :)
Žádné komentáře:
Okomentovat